Stavba nové koupelny a WC – zdění

Co budete potřebovat:

• Vrtačku na míchání lepidla
• Metlu do vrtačky na míchání lepidla
• Vodováhu, dlouhou alespoň 60 cm, lépe 180 nebo 200cm
• Alternativně lze použít rovné prkno, ke kterému přiložíte krátkou vodováhu (nedoporučuji)
• Kbelík na míchání lepidla
• Paličku
• Zednickou lžíci
• Ozubenou stěrku
• Pilu na porobeton
• Zednické kladívko (lze to i bez něj)
• Štětku na penetraci

Nové stěny se zdí ve většině případů z Porobetonu, protože je lehký a dobře se s ním pracuje. Na trhu je více značek, z kterých můžete vybírat. Většině lidí se ve spojení s porobetonem vybaví značka Ytong. Zedníci ji mají nejraději, protože se s touto cihlou prý nejlépe pracuje a je vyráběna z říčního písku, kdežto konkurenční a levnější značky, jako je např. PORFIX se vyrábí ze zdravotně nezávadného elektrárenského popílku, který vykazuje mírnou, ale neškodnou dávku radioaktivity. Jelikož je PORFIX o více než 30% levnější než Ytong, dávám přednost PORFIXU, ale je na rozhodnutí každého, z čeho bude zdít své nové jádro.

Nákup materiálu:

Tvárnice šířky 5cm, 7,5cm nebo 10cm v závislosti na tom, co povolil statik nebo k čemu bude zeď určena.

10cm – zeď, na které bude viset kuchyňská linka, umyvadlo nebo v ní bude vedeno kanalizačni potrubí

7,5cm – příčka, která nic neponese, ušetříme peníze za levnější tvárnici, 2,5 cm prostoru a konstrukci domu, protože je tvárnice lehčí

5cm – pokud potřebujete táhnout odpad vodovodního potrubí po panelové zdi (v panelu nelze), šířka této tvárnice na obezdění je nejvhodnější.

Lepidlo na Ytong se tzv. pročesává – před uložením tvárnice se přejede ozubenou stěrkou se šířkou zubu 4-6mm. Úhel by měl být cca 45°.

První řádek

Nejdříve si rozmyslete přesné uspořádání koupelny a WC, případně chodby a kuchyně. Vyskládejte si celý půdorys z tvárnic „nanečisto“, abyste viděli, že Vám Vaše představy na papíře opravdu sedí s realitou. Nezapomeňte, že by zdi měly být ve vztahu k okolním zdem v pravém úhlu, pokud to neplánujete jinak! Půdorys si poté můžete „obkreslit“, abyste věděli, kam tvárnice přesně pokládat. Případně lze jen tak položené tvárnice brát a jednu po druhé postupně lepit. Založení prvního řádku je nejdůležitější část stavby! 2x měř, jednou řež 🙂

Ať jste se rozhodli tvárnice lepit za použití pěny, která je na to přímo určená nebo lepidlem, vždy první řádek lepte na suchý podklad lepidlem! Pokud chcete být důslední, můžete si ho i napenetrovat.

Jak nejlépe namíchat lepidlo?

Nalijte si vodu na dno kbelíku a přisypte lepidlo. Začněte míchat a podle potřeby přidejte vodu nebo lepící směs. Na začátku raději šetřete s vodou. Vždy je lepší dolít vodu než přidávat směs, kterou potom nevyužijete. Míchejte cca půl kbelíku, správná konzistence vypadá jako bramborová kaše. Osobně mám raději řidší, protože cihly sají vodu, a když je směs hustší, s cihlou se dá hůře manipulovat, protože směs je hned zatuhlá. Další ukazatel správné konzistence je ten, že při použití ozubené stěrky by se neměla hmota trhat.

Kladení prvního řádku:

Lepidlo naneste na podlahu ve větší vrstvě, abyste mohli vyrovnat nesrovnalosti stávající podlahy, dále ho natahujeme na všechny styčné plochy s ostatními tvárnicemi + též na zeď, ke které přirazíte cihlu. Zeď oškrábejte od stávající malby, případně můžete napenetrovat, aby lepidlo dobře chytlo. Tvárnice pokládáme do lepidlového lože a gumovou paličkou poklepáváme, aby se cihly dobře uložily. Kontrolujeme vodováhou, zda máme cihly kladené opravdu rovně. První řádek je základ pro všechny zbývající řádky. Čím lépe položíte první, tím lépe se vám bude dělat zbytek. Přebytečné lepidlo seškrábněte a vmíchejte zpět do kbelíku k dalšímu použití.

Jakmile je první řádek hotov, nechte zatvrdnout v závislosti na množství lepidla, které jste nanesli. Ideální doba je cca 3-4 hodiny. Pokud se cihly i po této době při poklepání paličkou hýbou, vyčkejte déle.

Další zdění řádku je jednoduché díky přesným a pravidelným tvarům tvárnic. Nanášíte vždy tenkou vrstvu lepidla, aby se vám cihla nekývala ze strany na stranu. Pokud chcete mít jistotu správné vrstvy, používejte ozubenou stěrku. Cihly se musí klást přes sebe, neboli zeď se musí vázat, aby měla větší stabilitu – jak v rámci jedné zdi, tak i rohy. Nezapomeňte kontrolovat vodorovnost a svislost stavěné zdi vodováhou! Čím máte přesnější zdění, tím méně bude mít práce obkladač.

Jakmile se dostanete ke stropu, nařezejte cihly do zbytkového prostoru a vršek vypěňte nízkoexpanzní montážní pěnou, která se dá na rozdíl od obyčejné aplikovat i hadičkou vzhůru.

Otvor na dveře:

Do nově vyzděného jádra musíte ponechat otvory pro vstup. Můžete si koupit kovové zárubně, které musíte mít usazeny už od prvního řádku. Musíte je zapřít a vzepřít pomocí dřevěných latí, aby byly rovné a při zdění se nezužovaly. Velmi často kontrolujte vodováhou, zda vám stojí stále rovně. Tvárnice nasouvejte co nejvíce dovnitř zárubní (ne silou), a když jsou tvárnice zatuhlé, zbývající prostor mezi zárubní a tvárnicí vypěníme pěnou.

Otvor bez kovových zárubní pro budoucí dřevěné obložky se dělá mnohem jednodušeji a rychleji. V místě budoucích dveří nezdíte a necháte mezeru na šířku dveří, které si budete přát. Zjistěte si u svého dodavatele dveří, jak velkou díru bude chtít na obložku nechat. „Můj dodavatel dveří“, výborný poměr cena/výkon požaduje u dveří šíře 60cm + 9cm na šířku a na výšku 200cm + 3cm od budoucí výšky podlahy. Tzn. při hrubé stavbě musíte započítat i budoucí výšku dlažby, tj. cca čistá výška pro překlad 204cm. Pokud jsou rozměry stavebního otvoru větší, musí se objednat atypické, větší dveře, v případě menšího otvoru se dveře seřezávají. Obojí je možné, ale pořizovací cena se zvyšuje.

Na překlad můžete použít překladové tvárnice, nebo v rámci šetření financí klasické tvárnice, které podepřete železným profilem T, L nebo jen železnými pruty.

Nezapomeňte po každém zdění vyčistit své nářadí, prodloužíte tím nejen jeho životnost, ale i funkčnost.

Chcete se dozvědět více? Vše potřebné naleznete v E-BOOKu.